Arcadira.eu - Online rezervace hotelů v Praze

Výběr jazyka:

Nacházíte se zde: Úvodní strana > Turistické informace > Pražské památky > Malostranské náměstí

Malostranské náměstí

Nejbližší hotely

Nejbližší památky

Malostranské náměstí

Malostranské náměstí tvoří centrum Malé Strany v Praze, v městské části Praha 1. Fakticky jde spíše o dvojici náměstí, oddělených kostelem a s ním spojeným blokem domů.

Historie

V minulosti toto náměstí neslo různá jména (Rynk, Malostranský rynek, Štěpánské náměstí, též náměstí Maršála Radeckého či Radeckého náměstí, neboť zde v letech 1858–1919 stál pomník slavného rakouského vojevůdce maršála Jana Josefa Václava Radeckého z Radče).

V minulosti náměstí sloužilo jako tržní prostor i pro různé společenské události (bývala zde v minulosti například šibenice či pranýř). Horní části náměstí se také říkávalo Vlašský plac, to podle malostranských Vlachů (Italů), kteří zde nabízeli svoje výrobky a zboží.

2. června 1541 vypukl v domě „Na baště“, který stál v místech dnešních Šternberského paláce na severní straně dolní části dnešního náměstí, požár, který zničil dvě třetiny domů Malé Strany a severní část Pražského hradu. Obnova vtiskla Malé Straně rysy vlašské renesance.

Od roku 1283 stál na rynku gotický farní kostel svatého Mikuláše. Po roce 1620 byl kostel včetně stávající fary předán jezuitům a malostranská farnost přeložena k sousedícímu kostelu sv. Václava. Jezuité ve faře roku 1626 zřídili svůj profesní dům a roku 1628 otevřeli v blízkosti obecnou školu a nižší gymnázium. Skoupili větší množství domů, pozemků a zahrad v okolí, část starých budov včetně původního gotického kostela sv. Mikuláše i kostela svatého Václava, far i škol zbourali a roku 1673 položili základní kámen ke stavbě nového kostela a profesního domu. V rohu nového profesního domu byl vybudován nový kostel svatého Václava. Stavba nového, barokního kostela svatého Mikuláše se však zdržela, započala až roku 1703 a postupně probíhala až do šedesátých let, kdy se končilo s výzdobou. Dům U tří labutí při severní straně náměstí, který jezuité koupili v roce 1629 a od roku 1654 používali jako školu, byl v letech 1711–1724 pod vedením Kryštofa Dientzenhofera přestavěn na vzdělávací komplex s učebnami, prostorami pro ubytování i stravování žáků, kaplí i divadelním sálem. V roce 1787 bylo dosavadní jezuitské gymnázium propojeno s budovou dvorské komory a přestavěno pro účely královského místodržitelství, později sloužilo zemskému úřadu, ministerstvu vnitra a dnes Poslanecké sněmovně.

V létě 1883 byla na náměstí přivedena Mosteckou ulicí trať koněspřežné tramvaje od Národního divadla, v roce 1905 byla elektrifikována a v roce 1908 zrušena. V letech 1908–1909 vedla přes Malostranské náměstí první pražská a zřejmě i česká autobusová linka. Od 22. prosince 1900 byla na Malostranské náměstí přivedena tramvajová trať z Újezda, budovaná již jako elektrická, ale zpočátku na ní provizorně jezdila koňka. Od 24. června 1901 na tuto trať navázala dvojice jednokolejných tratí ke Klárovu, v roce 1926 však byla kolej v ulicí Tomášské a Valdštejnské ulici zrušena a trať Letenskou ulicí zobousměrněna.

V současnosti náměstí slouží především městské turistice, ale je i významným dopravním centrem Malé Strany, protože úzké a svažité uličky Malé Strany nejsou obslouženy veřejnou dopravou. 13. ledna 2010 byla zavedena elektrobusová linka 292, která zastavuje na obou částech náměstí (na horní části má zastávku Nerudova) a spojuje jej s nemocnicí Pod Petřínem.

Uspořádání a stavby

Náměstí je tvořeno dvěma částmi, horní (západní) a dolní (východní), které jsou odděleny budovou barokního kostela sv. Mikuláše, která je jednou z dominant Malé Strany, a souvisejícím blokem budov, zejména Jezuitským profesním domem (dnes budova Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy), na jehož severní straně se nachází restaurace Profesní dům, a Grömlingovským palácem (U kamenného stolu), který zasahuje až k tramvajové trati.

Na severní okraj náměstí navazuje na západní straně Nerudova ulice (stoupající k Hradčanům), na východní straně Letenská ulice, která je do náměstí zaústěna dvojicí úzkých průjezdů, z nichž severnějším prochází kolejová splítka tramvajové trati. Ze severní strany náměstí vedou severním směrem tři ulice: Zámecká v prodloužení západního okraje náměstí (na ni navazují Zámecké schody k Hradčanskému náměstí), Sněmovní uprostřed severní strany a Tomášská přibližně v prodloužení východního okraje náměstí. Tramvajová trať sledující levý břeh Vltavy je vedena od Letenské ulice přes dolní část náměstí, kterou opouští jižním směrem po Karmelitské ulici. Na severní i jižní straně náměstí je doprava řízena světelnou signalizací. V jihovýchodní části do náměstí vyúsťuje ve směru od Karlova mostu Mostecká ulice, po níž vede tzv. královská cesta, dnes hlavní turistická trasa, procházející ze Starého Města až na Pražský hrad, a křižuje v dolní části náměstí hlavní levobřežní dopravní směr. Z horní části náměstí vede jižním směrem průchod do ulice Tržiště. Prostor dolní části náměstí mezi tramvajovou tratí a Profesním domem zaplňuje placené veřejné parkoviště, rovněž plocha horní části náměstí je z velké části využívána k parkování, avšak především vyhrazenému.

Po obvodu náměstí se nachází řada historických paláců a památkově chráněných objektů. Na východní straně náměstí se nachází Kaiserštejnský palác (č. p. 37, č. p. 23), v letech 1908 až 1914 v něm žila operní pěvkyně Ema Destinnová. Ve stejném bloku se nachází i Malostranské besedy (bývalá Malostranská radnice, č. p. 21).

Dva bloky paláců při severním okraji náměstí (dům č. p. 1 u horní části náměstí a palác Smiřických, Šternberský palác a Helikovský dům u dolní části náměstí) patří ke komplexu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. V severozápadní části náměstí (na rohu Zámecké ulice) na blok domu č. p. 1 navazuje dům s restaurací Černý orel.

Horní část náměstí je obklopena školami: kromě Profesního domu a chrámu sv. Mikuláše na východní straně je ohraničena budovou Hudební fakulty Akademie múzických umění v Lichtenštejnském a Härtigovském paláci na západní straně. V budově sídlí i divadlo Inspirace a restaurace. Na jižní straně náměstí je koncentrováno nejvíce restaurací, asi 6, například restaurace U Glaubiců a Česká hospoda.

Na ploše severní části náměstí stojí morový sloup Nejsvětější Trojice se sochami Panny Marie a českých světců od sochařů Jana Oldřicha Mayera a F. Geigera podle návrhu Giovanniho Battisty Alliprandiho z roku 1717 na paměť vymizení morové epidemie v roce 1713. Po hladomoru v roce 1772 byl sloup doplněn o plastiky I. F. Platzera.

V místech placeného parkoviště na dolní části náměstí stávalo od roku 1858 monumentální bronzové sousouší maršála Radeckého neseného na štítu vojáky, od Josefa a Emanuela Maxových, které však bylo kvůli protirakouským náladám i naléhání italské vlády roku 1919 odstraněno a je uloženo v lapidáriu. Uvažuje se o umístění jeho kopie na náměstí, avšak tato myšlenka má i své odpůrce, například legionářskou obec.

Zdroj: Wiki

Fotografie

Malostranské náměstíMalostranské náměstíMalostranské náměstí

Mapa

Sdílet

© 2008-2014 Pragap Tour, s r.o. (Arcadira) | Všechna práva vyhrazena | Obchodní podmínky | Redesign & Reprogrammed by Jaroslav Salivar