Arcadira.eu - Online rezervace hotelů v Praze

Staroměstský orloj

Staroměstský orloj nebo také Pražský orloj jsou středověké astronomické hodiny, umístěné na jižní straně věže Staroměstské radnice v Praze. Orloj je poprvé doložen v listině z 9. října 1410, od té doby uplynulo právě 600 let a 125 dní.

Orloji uprostřed dominuje astronomický ciferník a pod ním kalendářní deska. Na astronomickém ciferníku, odvozeném od astrolábu, lze odečíst různé časy, astronomické cykly, polohu Slunce a kterým souhvězdím zvířetníku právě prochází, polohu Měsíce nad nebo pod horizontem, jeho fázi a postavení vzhledem ke Slunci. Z kalendářní desky lze odečíst aktuální měsíc, den a nepohyblivé svátky křesťanského kalendáře. Nad astronomickým ciferníkem jsou dvě okna, v nichž se pohybují apoštolové. Orloj je dále doplněn sochami po okrajích, bustou anděla mezi okny apoštolů a ozvučeným kohoutem v horní části nad okny.

Pohon orloje, hodin, astrolábu, kalendářní desky, apoštolů a doprovodných pohybů soch je zajištěn mechanickým hodinovým strojem, který v průběhu času prošel několika úpravami a zlepšeními.

Již roku 1402 jsou zmiňovány hodiny na věži a roku 1410 zde byl hodinářem Mikulášem z Kadaně pravděpodobně ve spolupráci s astronomem Janem Ondřejovým (Jan Ondřejův zvaný Šindel, lat. Iohannes Andreae dictus Sindel) postaven současný orloj. Kolem roku 1470 byla doplněna architektonická a sochařská výzdoba a roku 1490 orloj upravil hodinář, mistr (což ve staročeštině znamená i řemeslníka) Hanuš. V druhé polovině 16. století upravil a zdokonalil Staroměstský orloj Jan Táborský z Klokotské Hory. Další opravy byly provedeny v průběhu 17. a 19. století. Při velké opravě v letech 1865 až 1866 byla také osazena nová kalendářní deska od Josefa Mánesa se symboly zvěrokruhu, měsíce a se znakem Starého Města pražského. 8. května 1945, na konci 2. světové války během Pražského povstání byl orloj značně poničen a jeho obnovení si vyžádalo celkovou rekonstrukci.

Staroměstský orloj je patrně nejlépe zachovaný středověký orloj vůbec. Je jedním z nejznámějších turistických objektů Prahy a je součástí historického centra, které je zapsáno na seznamu kulturních památek UNESCO v ČR.

Historie

Budova

V roce 1338 udělil Jan Lucemburský povolení staroměstským měšťanům, aby si zřídili radnici, a to v patricijském domě Wolflina od Kamene. Z východní strany domu byla pak na starších základech zahájena stavba věže na kterou byly v roce 1402 umístěny hodiny a později, v roce 1409 i zvon. Ve věži je také kaple, vysvěcená roku 1381, a v letech 1805 až 1807 byl dostavěn i ochoz věže. Původní hodinový stroj patrně pochází již z dob Karla IV., který pro Prahu nechal sestavit u hodináře-horologisty Martina. Na orloji později pracovali Jan, Albert a Mikuláš z Kadaně, jehož dílo může být označeno jako vznik orloje dnešních dnů.

Orloj

Nejstarší částí orloje je mechanický hodinový stroj a astronomický číselník, které vytvořil roku 1410 hodinář Mikuláš z Kadaně, pravděpodobně podle návrhu Mistra Jana Šindela, profesora filosofie, matematiky, astronomie a rektora pražské univerzity. Inspirací pro pražský orloj mohl být starší orloj, postavený v Padově roku 1344, případně i další evropské orloje. Sochařská výzdoba bezprostředně kolem ciferníku orloje pochází z dílen kamenické huti Petra Parléře, která stavěla i sousední kapli a v Čechách působila až do husitských válek. Okolní bohatá sochařská výzdoba pochází až z doby Vladislava II. koncem 15. století.

Dlouho se mylně mělo za to, že orloj vytvořil v roce 1490 hodinář Jan Růže (zvaný také mistr Hanuš) se svým pomocníkem Jakubem Čechem. Podle pověsti byl Hanuš nakonec oslepen, aby již nikdy nemohl postavit podobné hodiny. Tento omyl je důsledkem nesprávné interpretace záznamů z doby, kdy jej spravoval Jan Táborský z Klokotské Hory. Omyl později vyvrátil až Zdeněk Horský. Roku 1962 se totiž objevila orlojnická kniha s opisem německé listiny z roku 1410, v níž radnice děkuje Mikulášovi z Kadaně za dobrou práci (na rozdíl od jeho předchůdce), orloj stručně ale přesně popisuje a za odměnu dává hodináři dům a velký roční plat. Předpoklad o autorství mistra Hanuše patrně souvisí s přestavbou Staroměstské radnice v letech 1470 až 1473, úpravami a změnami, které mistr Hanuš na orloji provedl.

V průběhu staletí se orloj mnohokrát zastavil a byl několikrát opravován. Pravděpodobně v roce 1629 nebo 1659 byl k orloji přenesen i středověký bicí stroj z věže a přidány dřevěné sošky. Postupem doby zájem o orloj upadal, přestal lidi zajímat. V 18. století byl v kritickém stavu a pražský magistrát uvažoval o prodeji orloje do starého železa. O jeho záchranu se zasloužil český vlastenec a meteorolog, profesor Univerzity Karlovy Antonín Strnad, který chápal jeho historickou hodnotu a usiloval o jeho opravu. Po delším úsilí se mu podařilo přesvědčit magistrátního radu a posléze i celý magistrát k uvolnění finanční částky potřebné pro rekonstrukci. Za Strnadova odborného dohledu byla provedena oprava za 793 zlatých v letech 1787 až 1791 hodinářem Šimonem Landspergerem. O něco později patrně přibyly i figurky apoštolů. V průběhu další velké opravy v letech 1865 až 1866 byly uvedeny do chodu i astronomické funkce a přidána ozvučená soška kohouta. Původní pohon a krok stroje byl nahrazen daleko dokonalejším, takže orloj začal ukazovat přesný čas. Další oprava a rekonstrukce orloje byla dokončena v roce 1912, kdy byla do zdi vedle orloje zasazena pamětní deska (s mylně uvedeným autorstvím).

Během Pražského povstání v posledních dnech druhé světové války byl orloj 8. května 1945 těžce poškozen při požáru staroměstské radnice, zasažené dělostřeleckým granátem. Naštěstí cihelná obezdívka ochránila stroj před větším poškozením, shořela však dřevěná konstrukce, na níž stál, i mechanismus s apoštoly. Škoda se tak zdála nenapravitelná a uvažovalo se o náhradě orloje moderním strojem. Po velkém úsilí zejména bratří Veseckých byl opravený orloj uveden do chodu v roce 1948. Naposledy byl orloj rekonstruován na podzim roku 2005, kdy došlo ke zrestaurování soch a spodního kruhu od Josefa Mánesa. Dřevěné sochy byly zakryty sítí proti holubům.

Orlojníci

Prvním orlojníkem byl hodinář Mikuláš z Kadaně, jemuž je přisuzována stavba orloje. V roce 1475 převzal orloj mistr Jan Růže (Hanuš) a spravoval orloj až do své smrti roce 1497. Po něm převzal tuto funkci mistr Jakub příjmením Čech, který byl pravděpodobně synem Jana Růže a byl dobře seznámen s funkcí mechanismu. Mistr Jakub pak spravoval orloj až do doby krále Ferdinanda I., taktéž do své smrti. Po jeho smrti převzal funkci orlojníka Václav Zvůnek, který však nedokázal složitý stroj udržet v uspokojivém chodu. Po jeho smrti v roce 1552 byly klíče od orloje dány mistru Janu Šteinmeisseovi, hodináři z Plantnéřské ulice. Ten se však nechtěl o orloj starat, a tak městská rada předala správcovství orloje Janu Táborskému z Klokotské Hory. Pomocníkem Táborského v údržbě orloje byl Daniel Skřivan. Jan Táborský vykonával správce orloje do roku 1556, kdy mu byla správa odňata a orloj byl svěřen Václavu Tobiášovi, který jej spravoval do své smrti roku 1560, kdy se správcem stal opět Táborský. Jan Táborský za svého života vyučil svého zástupce Jakuba Špačka a zasvětil jej do tajů stroje. Když Jan Táborský roku 1572 zemřel, spravoval orloj podle jeho vůle Jakub Špaček přibližně do roku 1590. Dalším orlojníkem byl mistr Vavřinec od roku 1593, po něm Šimon Podolský z Olomouce a od roku 1624 Jiřík Švorcpach (Šworcpach). Zde souvislá řada známých starých orlojníků končí a dalším orlojníkem byl až P. Jan Klein, přibližně počátkem 18. století. Dnes se o orloj stará Petr Skála. Orloj kontroluje pravidelně každý týden v pátek a doma má na monitoru přenos z kamery z protějšího domu.

Soustrojí orloje

Původně byl celý orloj poháněn jediným strojem, který obstarával všechny čtyři pohyby astronomického ciferníku, od 16. století i pohyb kalendářní desky. Patrně v 17. století byl připojen i bicí stroj, snesený z věže a orloj doplněn o samostatný otáčivý pohon měsíční koule. Roku 1866 byl nepřesný krok nahrazen samostatným chronometrem, který hlavní stroj řídí, a ve 20. století dostaly měsíční ručka a čtyřiadvacetník samostatné pohony.

Stroj orloje se skládá z několika částí (strojů), kde každá část (dílčí stroj) má svoji funkci a ovládá jednotlivé části orloje, tvořící jeden celek:

• stroj hlavní (jicí nebo také minutní stroj)
• stroj ukazovací
• stroj čtyřiadvacetníku
• stroj bicí
• stroj měsíce
• stroj pro pohyb apoštolů
• stroj kalendářní
• Božkův chronometr

Astronomická část

Astronomická část orloje přestavuje model ptolemaiovské sluneční soustavy (Ptolemaiova zeměstředná soustava), uspořádaný jako astroláb poháněný hodinovým strojem. Hlavní stroj orloje pohání tři souosé hřídele přes ozubená kola s různým počtem zubů. Ta nesou tři ukazatele, které ukazují sluneční a hvězdný čas a pohyb Měsíce. Důmyslný systém táhel na ciferníku přitom posouvá symbol Slunce (zlaté sluníčko) a měsíční kouli po jejich ručkách, takže ukazují polohu Slunce vzhledem k horizontu i ve zvěrokruhu a polohu Měsíce.

Mechanické figury

Apoštolové

Každou hodinu v denní dobu se ve dvou okénkách nad ciferníkem objevuje 12 apoštolů (se svými atributy). Význam zobrazování apoštolů nemá s odměřováním času žádnou spojitost, jejich význam je spíše náboženský a pro zaujetí kolemjdoucích.

Oproti evangelijním výčtům dvanácti tedy na orloji chybí evangelista Matouš, jeden z Jakubů (zdroje se neshodují, který) a Jidáš Iškariotský, místo nich jsou na něm svatý Matěj, přibraný podle Skutků apoštolských místo Jidáše, a svatí Pavel a Barnabáš, kteří se apoštoly stali až v době raného křesťanství.

Současné sošky dvanácti apoštolů vytvořil po roce 1945 sochař a loutkář Vojtěch Sucharda.

Původní sochy apoštolů shořely při požáru radnice v květnu 1945. Kdy se pohyblivé figury apoštolů na orloji objevily, není přesně známo, neboť celý městský archiv téhož roku taktéž shořel. Protože však na vyobrazení z roku 1790 jsou ještě prázdná okénka, bylo to patrně v 19. století; s jistotou jsou tyto figury na orloji od roku 1866 po velké rekonstrukci. Původní sochy byly duté a vykonávaly jednoduchý pohyb natočení do okénka, tři z nich navíc vykonávaly při pohybu ještě další pohyb; zdvihání ruky, vrtění a přikyvování hlavou.

Zdroj: Wiki

Fotografie

Mapa

Aktuální výběrHotelLázeňský hotelPamátky